„Hej! Osobo! Hej! Osobo! Slyšíš? Osobo, neviděla jsi Marušku?“
„Proč já bych lezla na hrušku?“
„Ne, jestli jsi neviděla moji dcerku?“
„A tak, že tu číháš na veverku?“
„Ne, jestli jsi neviděla holku, děvče, dceru moji?“
„A tak, že se lesní včely rojí?“
Co chceš? Ha, Ivan! Přišel nečekán, nezván! Chaloupku otočil a mně tím probudil.